Proč jsem (pra)mámu napsal
Protože se svojí mámou už tenhle rozhovor vést nemůžu.

Je únor 2024. Moje máma už skoro rok bojuje s rakovinou slinivky. Nemocí, která má hrozivou prognózu. A přes veškerý svůj boj i snahu lékařů máma umírá. Jen pár týdnů před svými šedesátými narozeninami.
Najednou je nové ráno a někdo tak blízký tu prostě není. A nejde s tím nic dělat.
Máma byla součástí celého mého života. O tom jejím jsem ale věděl méně, než bych dnes chtěl. A i když se živím tím, že vedu rozhovory, na spoustu věcí jsem se jí nikdy nezeptal.
Vy možná ještě můžete.
Tahle kniha není přípravou na smrt. Je oslavou života. A příležitostí ho zachytit, dokud je koho se ptát.
Proč věřit otázkám
Otázky v knize jsem konzultoval s MUDr. Evou Jedličkovou, akreditovanou koučkou. Ve své práci pomáhá lidem spolu mluvit otevřeně, s důvěrou a vzájemným respektem.
Je to moje práce
Jsem moderátor. Vedením rozhovorů a kladením otázek se živím.

